cj   



Na cestách


Bratislava 20.5.2017
G1861A  G1861B  G1859

VELIKONOCE 2017. 14. - 17. dubna 2017. Roštín.
PÁTEK 14.4. Roštín - Bunč - Brdo - Roštín. 14 km. Sjeli jsme se opět akorát, jen vlakařům ujel autobus z Kroměříže před nosem. Ubytování bez problémů, kdo dřív přijde, mele, kdo později, mele taky. Odpoledne na Bunč, spousta lidí, dobré jídlo. Krásné rozhledy z Brda. Mile opilý správce ke konci pouštěl zadarmo. Celý den pěkně, poslední jakžtakž teplý den. G1845 G18501 G18521
SOBOTA 15.4. Cetechovice - Vlčák - Střílky. 15 km. Busem do Cetechovic, krpál na Vlčák a houpavým terénem přes motorest Samota (milion lidí) a střílecký hrad (krásné rozhledy) do Střílek. Část k jogínům na pizzu, zbytek na zelené pivo Lobkowicz. Zataženo, posléze slunce. Busem do Roštína. Odolnější večer ke sv. Jakubovi (kostel v poli za dědinou). G1846 G18502 G18522
NEDĚLE 16.4. Roštín - Vlčák jinudyma - Buchlov - Buchlovice. 18 km. Po žluté už lepším terénem na Vlčák a dál na Buchlov. Opět milion lidí (jarmark). Odpočinek na sv. Barboře a krásnou cestou do Buchlovic. Individuální prohlídka města a busem do Střílek. Lobkowicz ještě teče A po příjemné hodině busem do Roštína. Večer raut v jídelně (Karel narozeniny), každý něco donesl a byla zábava. Slunce celý den, chladno. G1847 G18503 G18523
PONDĚLÍ 17.4. Po snídani jsme zmlátili lepší polovinu lidstva, včetně kuchařky (za co?), improvizovaný, o to srdečnější mejdan na pokoji č. 3 a odjezd většiny do Kroměříže. Prohlídka obou zahrad, chutný oběd na náměstí a odjezd (každý jinak), ale všichni do Brna.G1848 G18504 G18524
Krásný kraj, počasí vyšlo, skvělá paní kuchařka (udělám vám taléřek), jen správce trochu nestíhal, tak jsme pili víno z nalezených nádob. Přesto a proto se sem (doufám) vrátím. G1849

Okolo přehrady 28.9.2016

Velikonoce pátek  25. 3.2016 - pondělí 28.3.2016
PÁTEK 25. dubna. Ačkoliv jsme se sjížděli ze tří stran (auty, vlakem, busem), ve Znojmě jsme se sešli akorát. Odpoledne kolem přehrady na Sealsfieldův kámen a pak krásným údolím Dyje a nekonečným Šatovem na vlak. Boj o život, vyšlo to o fous a posledním vlakem do Znojma.
SOBOTA 26. dubna. Vlakem do Šumné, kolem Vranovské přehrady do Vranova, kolem Hamerských vrás k Ledovým slujím a Obelisku, kolem Lusthausu přes Lesnou do Šumné. Vlakem zpět. Odpoledne už slunce.
NEDĚLE 27. dubna. Mělo se jet do Čížova a na Hardegg, nejelo se, protože nejel autobus. Náhradní, nakonec i lepší trasa Granickým údolím na Králův stolec a přes Hradiště do Znojma. Krásné počasí, nádherná panoramata, jen hospoda po cestě chyběla. Večer mecheche na chodbě penzionu. Intimní atmosféra (plec na pleci), ale řvali jsme fest.
PONDĚLÍ 28. dubna. Opět krásně. Vlakaři a busaři (o autařích nevím) podél Dyje do  podnikové prodejny Znovína. Dobré víno za neuvěřitelnou láci, slunce, pohoda.
ZÁVĚR - Znojmo a okolí je krásné, jen na šulánky by měli dávat víc máku.G1190K  G1192V1  G1192V2  G1192V3  G1192V4
G1194P1  G1194P2  G1194P3  G1194P4 G1195J
--
"LIPNO U MÉĎŮ 27.-30.9.2015
Z Podčárníků se nás 10 zúčastnilo již tradičního zájezdu do penzionu U Méďů na Lipně, tentokrát to již bylo popáte. Počasí celé 4 dny vyšlo krásné, bylo většinou slunečno a teplota přijatelná. Cestou na Lipno jsme se zastavili v malebném rakouském městečku Freistadt nedaleko hranic a pokračovali po prohlídce města k Vyššímu Brodu, kde jsme absolvovali křížovou cestu k poutní kapli Pany Marie a prohlédli si i Vyšší Brod.  Ubytování U Méďů nemělo již tradičně chybu včetně skvělých večeří i snídaní.  G1131  G1132 G1133 G1134
Druhý den jsme se potulovali v oblasti vojenského újezdu Boletice, který je o víkendech a svátcích otevřen veřejnosti. Sluníčko nám přálo po celý den.  Po vydatné snídani 3.den jsme odjeli do Nové Pece a absolovali nejdeší trasu celého zajezdu cca 26-30km v oblasti rakousko-českých hranic - Smrčina a zdolali rakouský Hochficht. Cestou jsme šli kolem Schwarzenberského plabebního kanálu - unikátní vodní dílo - chráněná technická památka v okolí Jelení, Nové pece a Přední Zvonkové. Některé cesty vedly hodně po asfaltu a tak jsme byli ke konci trasy rádi, když se objevila zkratka přes měkké louky až skoro k autobusu a ukončena v příjemné venkovní hospůdce.
Poslední den jsme se věnovali prohlídce Českého Krumlova s jeho nezapomenutelnými zákoutími a malebnými pohledy na město i řeku. Na závěr jsme se stavili ve Strmilově, kde jsme navštívili malou pražírnu kávy a Tkalcovské muzeum (Umělecká tkalcovna Kubák).
Závěr cesty patřil opět hospůdce v Krahulčí, kde jsme se dobře navečeřeli." *Věra*
--
VYSOKÉ TATRY 11-18.7.2015
Po 5ti letech jsme se opět zajeli pokochat krásami Vysokých Tater a udělat pár výšlapů. Vrcholy už máme většinou zdolané a tak jsme se věnovali méně náročným trasám. Vzhledem ke zrušení přímého autobusového spojení Student Agency z Brna do Popradu, jsme cestovali letos poprvé po skupinkách různými tratěmi. Někdo jel na Ostravu a Pendolínem do Popradu, někdo zůstal věrný Student Agency, ale tentokrát se jelo do Olomouce, kde se přesedalo na vlak RJ. Bohužel toto spojení mělo nevyhodu, že vlak měl na celé trati zpoždění 3,5hodiny při příjezdu do Popradu. Třetí skupina využila slevy pro důchodce na Slovensku, kdy jezdí důchodci zdarma,  a jela přes Bratislavu.
Naše výlety v Tatrách se odvíjely nejen od počasí, ale i momentálního zdravotního stavu, sil a nálady. Celkové to byl pohodový týden s velmi dobrým počasím. Kochali jsme se nádherou Vysokých Tater, rozhledy i úžasnu květenou." *Věra* V1 2 3 4 5 6 7 8 J1 2 3 4 5 6 7 8
--
Výlet s odborem KČT Mapa
Okolím Mödlingu 18.4.2015 Mödling je rakouské okresní město ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Leží ve Vídeňské pánvi, v nadmořské výšce 246 m, 18 km jihozápadně od Vídně. Stranou města je chráněná oblast Eichkogel. Také tu stojí zřícenina hradu Mödling. Prohlédli jsme si cihlový akvadukt – přivádí vodu do Vídně z pohoří Raxalpe. Mimo to jsou zde velké počty vzácných černých borovic a četné romantické zříceniny knížete Liechtensteina. Byli jsme u Chrámu husarů, navštivili jsme hrad Liechtenstein . Prošli jsme a projeli na lodičce Seegrotte (něm., v překladu jezerní jeskyně) - bývalý sádrovcový důl s největším podzemním jezerem v Evropě, který se nalézá u obce Hinterbrühl v Dolních Rakousech. Během druhé světové války zde byla umístěna tajná továrna, ve které vězni z koncentračního tábora Mauthausen vyráběli proudovou stíhačku Heinkel He 162.
--
Novohradsko2015
--
Velikonoce 2015
Letos nebyly bílé Vánoce, ale Velikonoce. Neopakovaly se hrůzy Karpatské operace z roku 2013, ale taky to nebyl jen fotogenický poprašek. Velkou zásluhu na celkové pohodě měl penzion U tetřívka, kde jsme bydleli. Prosté, ale funkční zařízení, fungující a čisté sociálky, ale hlavně společenská místnost s kachlovými kamny a neomezeným přístupem k palivovému dříví. Každé ráno a večer v nich praskal oheň a bylo teplo a útulno. Itinerář se kvůli sněhu měnil. První den v téměř jarním počasí přes Zlatý chlum a Křížový vrch do Jeseníku, druhý den záhul přes Kazatelny na pásmo Orlíku (20 cm panenského sněhu), v neděli poklidná procházka přes kostel Panny Marie Pomocné a Edelštejn do Zlatých Hor a v pondělí před odjezdem prohlídka Lázní Jeseník. Biskupskou kupu jsme oželeli a asi dobře udělali. Velikonoční orgie proběhly v normě, pochvalu zaslouží Karel D. a Tonda, kteří jim dodali patřičný erotický náboj. Suma sumárum - sníh byl, slunce bylo, kilometry byly, panoramata díky Dostalíkovým stromům moc ne, zato překvapivě ve Zl. Horách zelené pivo z Brna a skvělé jídlo v rejvízské Noskárně. Přežili všichni (někteří díky vyspělé farmacii), stížnosti nebylo slyšet, tak snad zase někdy něco.G1060  V03  V04  V05  V06  G1062  G1063  J03  J04  J05  J06  G1065
--
Barevný podzim na Jižním Valašsku, Vizovice, Pulčínské skály, Francova Lhota  11-12.října 2014
Tradiční akce pod vedením pí Gregorové, vlastními auty, které se zúčastnila i skupinka podčárníků.Tentokrát do jižního Valašska - Vizovických vrchů, do končin pro většinu účastníků nepoznaných.
Sraz ve Vizovicích, samostatná prohlídka areálu zámku, dívčí část výpravy neopomenula navštívit zámeckou čokoládovnu a prodejní výstavu vánočních dekorací. Po prohlídce náměstí s jarmarkem společný odjezd do motorestu Čertovy skály, poblíž Lidečka. Po ubytování a nezbytném doplnění tekutin odpolední okružní vycházka přes Čertovy skály, které se tyčily přímo před okny a Lačnovské skály se třemi pískovcovými  vrcholy, oblíbenými mezi horolezci.
Příští den hlavní bod programu- Pulčínské skály s přírodní rezervací Hradisko. Po přemístění do Francovy Lhoty výstup na Čubův kopec s dřevěnou rozhlednou poskytující krásný panoramatický výhled. Posledním bodem programu bylo shlédnutí památného stromu, Kobzovy lípy, staré cca 400 roků, vysoké 38 m, s obvodem 730 cm. Do její dutiny se vměstnalo cca 10 účastníků výpravy.
Tentokrát nám počasí narozdíl od Šumavy přálo, byl to nááádherný víííkend, Valašsko se nám představilo v překrásných barvách a zanechalo v nás ten nejlepší dojem. G1010
--
Železnorudsko v temínu 10.9-14.9.2014
G986  G1011
--
Dolomity 2014
TIERS (1 020 m) k chatě SCHÖNBLICK (1 193 m) nebo  k chatě TSCHAFONHÜTTE (1 773 m) G961  G963  G964  G965  G966  G967  G981   .
-prohlídka BOLZANA,  návštěva vinařského KALTERNU s ochutnávkou vína
- do průsmyku KARERPASS, lanovkou k chatě PAOLINA -(2 125 m),  kolem RODADEVAEL (2 806 m), přes chatu ROSENGARTENHÜTTE (2 339 m) a přes CIAMPAC (2 316 m) zpět k výchozímu bodu kolem pomníku CHRISTOMANNOS
- do CAMPITELLO, výjezd lanovkou na COLRODELA (2 397 m),  po cestě FRIEDRICH-AUGUST-WEG k chatě PLATTKOFELHÜTT (2 297 m) dále lanovkou do nitra SASSOLUNGA a zpět, výhledy na skupinu Sella a Marmolada
- do PREDAZZA, výjezd lanovkou do PASSOFEUDO (2 175 m), panoramatickou cestou pod štíty LATEMAR s možností výstupu na chatu TORREDIPISA (2 671 m), sjezd lanovkou  nebo po vrstevnici na MONTE AGNELLO (2 358 m) poté sestup po cestě č. 514 do PAMPEAGO, výjezd stejnojmennou lanovkou a pak zpět do výchozího bodu, odjezd k jezeru KARERSEE
- do SEIS, lanovkou na SEISERALM (1 850 m)  pěšky nebo lanovkou na PANORAMA (2 009 m), na TIERSERALPHÜTTE (2  441 m) a zpět přes saltnerské lučiny nebo túra po rozsáhlých pláních Seiser Alm s  výhledy na horu Schlern a do údolí Gardeny.
--
Podčárníci -velikonoce  Sázava 18.4 - 21.4.2014
 Letos to bylo po dlouhé době opravdické Vzkříšení. Žádný sníh, žádný mráz nebo nenadálá vánice, ale jaro v rozpuku. Už cesta vlakem ze Světlé do Ledečka mnohé slibovala. Vřelé přivítání majitelem hotelu na nádraží (každá dostala polibek, žádná opar) vystřídal poněkud prochladlý hotel. Přímotopy zachránily jen to nejnutnější pohodlí. Ale voda tekla a záchody splachovaly. Počasí vyšlo - první den mrholení, další dva dny slunce a teplo, jedna bouřka. Vynikající zelené pivo (brzy došlo). Záludná orientace v terénu. Tunely, které vedly kamsi a ústily jinde, řeka, která občas tekla proti proudu, její meandry ještě složitější, než u Dyje, ale především nádherná krajina. Z 12 posázavských hradů jsme viděli tři, plus klášter v Sázavě (někteří dokonce za 45 ká zevnitř). Bonus - na lávce přes Sázavu nás míjel téměř nepovšimnut známý spisovatel. Kolektiv mládne - Bára s námi oslavila své narozeniny s nemravně nízkým pořadovým číslem. Itinerář byl splněn do puntíku, i velikonoční obřady proběhly důstojně s patřičným jekotem a básničkama. Na závěr slova sázavského rodáka Jiřího Voskovce: ,,...po Sázavě budu brečet na smrtelný posteli - to je Údolí světa a hvězd". Nu, i Christ apjať vozkres, voistinu vozkres!
Karel  Tonda  Věra  Jarka-  Pa  So  Ne  Po
 
VÝLET DO NEZNÁMA – 5.4.2014
Za nápadem je tento odkaz
http://cestovani.idnes.cz/vylet-do-udoli-rokytne-zapomenuteho-udoli-pereji-a-skal-p2j-/tipy-na-vylet.aspx?c=A120308_121901_igcechy_tom 
a zvědavost. Chvíli trvalo vymyslet jak tam a jak zpět. S ohledem na spoje, kterých je spíše méně než dost, z toho nakonec byla trasa z Tavíkovic do Moravského Krumlova. Časný odjezd vynahradila nádhera údolí. Nad vodou poletoval ledňáček, volavky, kolem kvetly kytky. Žádní turisté, cesta vede mimo civilizaci. Připomíná trasu podél Oslavy z Náměště pod Vlčí kopec, místy cestu k Trenkově rokli.  Celkový dojem kazí v druhé půli pár úseků po asfaltu, ale  to už se blížíme ke Krumlovu. A nakonec zasloužené občerstvení. G919Jarka 
------------------------------------------------------
Podčárníci na Lipně a okolí_3. až 6.10.2013
-----------------------------------------------------
"Podčárníci na Chebsku 5.5. - 11.5.2013
"Vydařeného zájezdu na Chebsko s  turisty se také zúčastnila skupinka Podčárníků. Během týdne jsme se věnovali nejen turistice, ale i poznávání zdejších krás přírodních i kulturních. Díky vlastnímu autobusu jsme mohli navštívit řadu atraktivních míst. Cestou do Františkových Lázní, kde jsme byli ubytovaní, jsme navštívili i Mariánské Lázně a poslechli si známou Zpívající fontánu. Zajímavá byla i bezmála tříhodinová exkurze do závou Strunal v Lubech, kde se vyrábí strunné hudební nástroje. Za zmínku stojí řada dalších míst např. rozhledna Aschberg, cesta z Olověného vrchu do Kraslic, Trojmezí, hrad Seeberg, Vildštejn, přírodní rezervace SOOS s  bohatými rašeliništi a slaništi a bubaljícími minerálními vodami. Také Motýlí dům byl pro mnohé zajímavým zážitkem. Nejdelší turistickou trasu 27km jsme absolvovali na nejzápadnějším kousku naší země v Krušných horách , cestou zpět jsme navštívili také Rotavské varhany, kamenný útvar z čediče. Naštěstí nám na tuto dlouhou pěší štreku přálo počasí. Další den už tomu tak nebylo, ale to nám tak nevadilo - prohlédli jsme si hrad v Chebu i náměstí se Špalíčkem. Odpoledne se vyjasnilo a čekala nás návštěva Rustlerova statku v Doubravě - krásné hrázděné stavení a v Hroznatově známá Loreta. Poslední den jsme absolvovali prohlídku statku Bernard v Královském Poříčí, hrad Loket a na závěr procházku Karlovými Vary"   G800/Tonda/   G
 --------------------------------------------------------
 Velikonoce 29.3. - 1.4. 2013. Mikulčin vrch - Žitková - Lopeník
  Ježíškovi i nám tentokrát fest táhlo na cemr. Bydleli jsme v HORSKÉ CHATĚ. Kdo čekal za 317 kč/den komfort s vířivkou, byl zklamán. Kdo rád štípe dřevo, topí v  krbu a navíc se přitom brodí závějemi, byl spokojen. A kdo zná skutečné HORSKÉ CHATY, byl příjemně překvapen. Útulné, přitom prostorné ubytování s perfektním sociálním zařízením (až na jednu výjimku) a hlavně s krbem v každém apartmá. A tady problém - udržet oheň. Už jsme odvykli(y) udržovat teplo  rodinných krbů. Amatérský přístup personálu - zbytečné problémy, které kazily dojem a daly se řešit, ještě než vznikly. A navíc - Velikonoce na Vánoce. Ohýnek v krbu měl plápolat jen večer na dokreslení pohody a ne, aby se bojovalo o každý stupeň Celsia. Kdo bydlel s prostatikem měl výhodu - topilo se i v noci. A tak v  závějích a zimě málem zanikly oslavy narozenin Dagmar, Karly a i mrskut. Ale ne moc. Jinak mlhy na různé způsoby - hustá, řídká, růžová a sníh. Nohavica: ,,A, kurva, zase pada". A padalo stále. Kromě rozhledny na Lopeníku jsme obešli vše, ale bez rozhledů. Jen Žitková se ukázala alespoň trochu. Útulné hospody po cestě - skvělá gulášovka ve Viamontu, Milanovo koncertování po večerech a jiné. Při odjezdu prémie - OPRAVDICKÉ SLUNCE. Snad to sedne a zbudou vzpomínky na netradiční Velikonoce a náměty na výlety JINDY a PŘÍŠTĚ. I když slovo PŘÍŠTĚ je prozatím považováno za sprosťárnu.
 P.S. Děvčata, díky za mrskutovou kořalku, jinak bych to nedopsal.
Karel2013   Karel2012   MilanP   MilanS   MilanN   MilanPo   JarkaP   JarkaS   JarkaN   JarkaPo
 --------------------------------------------------------
Velikonoce 6-9.4.2012 Bylo to takové jiné, téměř katastrofické. Na cestě tam málem shořel autobus a díky tomu jsme dvě hodiny poznávali vesnici Stará Říše. Nic moc. Také zdravotní stav účastníků nevzbuzoval optimismus. Jitka - špatně se hojící zlomenina ruky, Tonda - totéž s kolenem, Ivana - potíže se srdcem. A zcela zdravou Janu polil číšník pivem. Počasí proměnlivé - od slunce po sněhovou vánici, jen tepla bylo pomálu. Dva kulinářské zážitky. Ten kladný - restaurace v Dobré Vodě - co jídlo, to skvost. A politá Jana dostala od číšníka satisfakci - likér cointreu. Čichli si všichni a pak marně nastavovali nožičky, už si dal pozor. A záporný - restaurace Švejk v Telči - smrdící polévka, tvrdé placky bez povidel - vracelo se. Turistický itinerář byl splněn na 100%. Příjemné překvapení v kempu v Řásné - v bistru hučící kamna, nápoje všeho druhu a příjemně ukecaná obsluha. Ubytování na úrovni. V neděli na večeři byli pstruzi z vlastní zahrádky. Karlička jedla svého prvního pstruha v životě a pochvalovala si, jak je ten salát dobrej. V sobotu zde hrála country kapela naživo. Byli skvělí. Řvali jsme a zpívali, jen Maruška měla výhrady k repertoáru, zřejmě málo jihočeského folkloru. Mrskut v normě - hodně kořalky, málo básniček. A v pondělí vyšlo slunce a svítilo celý den. Ale to už jsme jeli domů, tentokrát nehořlavým autobusem.   Galerie658/Karel/   Galerie659/Věra/   Galerie662/Tonda/   Galerie
--------------------------------------------------------

Nový rok
"Tradičně na Nový rok jsme volili pod vedením Tondy jinou vycházku nežli Babí lom a z důvodu jeho dlouhodobě zhoršené chůze, jsme šli pouze po rovince. Z České podél vody údolím Ponávky, kolem staré Tišnovky jsme se postupně s několika osvěžujícími zastávkami, kdy se zapíjel Nový rok i moje narozky, hrnuli do Mokré Hory, kde jsem minuli hospodu a známou cestou po modré údolím rakoveckého potoka na Rakovec a odtud do Jehnic. Cestou nás, co můžeme chodit i šplhat, Tonda nezapomněl popohnat do kopců pro nějaký ten poklad, takže o zpestření nebyla nouze. Odměnou, v tom nevlídném počasí, byl také jeho velmi dobrý zázvorový čaj. Již podruhé na Nový rok šel s námi také Fiží (brácha a Janin spolužák), snad se mu zadaří přijít i jindy :). Zakončení v dobré hospůdce v Jehnicích nemělo chybu, zbylo i pár slaných tyček a utopenců od Silvestra :)."   Galerie624/Věra/
--------------------------------------------------------
Poslední den roku a neplánovaná vycházka v nádherném počasí... Rozhledna na kopci Podvrší u Veselice je otevřená v poslední den roku pro všechny, kteří dají v tento den přednost pohybu před lenošením. To platílo i pro loňský rok 2011. Pro návštěvníky rozhledny bylo opět přichystané teplé občerstvení v podobě čaje, grogu či svařáku. Proti loňsku byl skutečně z rozhledny rozhled.
Tentokrát vedla naše cesta na rozhlednu z Petrovic a potom na vlak do Blanska.   Galerie622/Jarka/ 
--------------------------------------------------------

Letní toulky – Jížní Čechy s Trčkou ( 2.7 – 6.7.2011) Vzhledem k svátkům, to nebyl jen tradiční víkendový výlet, ale „prodloužený“ víkend do kraje rybníků. Převážně na kole, v dešti pěšky. Hlavní stan byl v Lásenici u Jindřichova Hradce v obecní ubytovně. Počasí nám celkem přálo, výhledy na rybníky osvětlené sluncem je nezapomenutelný. Přes kopce jsme nahlédli jsme i do Rakouska. Poslední den jsme si prohlédli Slavonice, Landštejn.
02-07-11   03-07-11   04-07-11   05-07-11   06-07-11
--------------------------------------------------------

Podčárníci v Bratislavě Bylo to moc pěkné. To bylo motto zájezdu KTL Brno do Bratislavy. Díky Haně Sekretářce se nám do něj podařilo na poslední chvíli proniknout a v osvědčené sestavě Karla, Jana, Ivana BV, Tonda a Karel jsme prožili pěkný den. Začalo to hradem, pokračovalo návštěvou ufa - HUFA nad Novým mostem (malá plzeň 3.65 eura) a potom už cárání se po městě. Bratislava vzkvétá -namátkou nově rekonstruované nábřeží Dunaje a areál nového Národního divadla. Jen ty předražené blafy místo jídla v hospodách v centru kazily dojem. A odpoledna zlatý hřebíček - návštěva Děvína. Hodinu před prohlídkou hradu jsme strávili ochutnávkou RYBÍZOVÝCH vín v místní vinotéce. Ač nezváni, byli jsme přijati velmi srdečně a náš názor, že rybízák je čučo byl vyvrácen více než přesvědčivě. A hrad sám - toť hedváb. Slovenská Provence. Milá a poučená průvodkyně, západ slunce nad Dunajem, lodě do Vídně a dál. Bylo to moc pěkné. A já nechal foťák doma.   Galerie587/Karel/     G594-17-09-11-Tonda
--------------------------------------------------------

Polské Tatry 3. - 9. 7.2011 V sestavě Karla, Anička, Jitka, Olga, Jarda a Karel jsme se vloudili do zájezdu ŘSD pod vedením pí Gregorové do polských Tater a okolí. Všech šest nás spalo v jednom apartmá, takže v koupelně bylo živo. Počasí bylo téměř napůl. Tři a půl dne poprchávalo, zbytek slunce a teplo. V pošmourných dnech jsme se toulali dolinami, navštěvovali památky a vylezli na Babí góru, ve slunci pak na hřebeny kolem Kasprówa vrchu. Zaznamenatelná (kromě jiných krás) je hlavní třída v Zakopaném. Tak si představuji horské středisko. Slováci mají co dohánět. Kolektiv byl vlídný a přátelský, paní vedoucí spolu s řidičem skvěle zvládali lehce byzantské poměry v těchto končinách panující a strava neměla chybu. Ale doma je doma a tak poslední šláftruňk v sobotu večer v Bystrci na zastávce neměl vůbec nostalgický charakter.   Galerie560/Karel/    Galerie562/Tatry11/   Galerie570/Jitka/

--------------------------------------------------------

Rakousko  18.-25.6.2011 Ruperting
Zájezd KTL vedl Ing.Rabušic do Rupertingu pod Dachsteinem. Z Podčárníků: Dáša, Anička, Maruška, Svaťka Milan  GalerieRuperting
Zájezd byl  od počátku poznamenán nepřízní počasí - déšť střídaly rovněž chladné dny. Navštívili jsme zámek Trautenfels a závěrem zájezdu zámek Strechau. Lanovkou „der Dachstein“ jsme jeli na Hunerkogel (2700 m), kde byly jen +4oC a lyžovalo se na firnu. Cestou ze Stoderzinken do Gröbingen jsme prošli i krásnou roklí. Výstup na Höchstein (2543 m) se uskutečnil za slunečného počasí a za silného větru. Při sestupu do údolí, s výhledy na Obersee, Hüttensee a na vodopád Schleierwasserfall nad Badensee nás závěrem stihla bouřka. Navštívili jsme odstavený měděný důl  „Őblarner Kupfer“. Promenádní cestou jsme obešli Planai (1906 m) a kochali se krásnými výhledy na okolní horstvo.Dík nevlídnému počasí se organizátorem předpokládané túry všechny neuskutečnily. Milan Š.
--------------------------------------------------------
Cesta na Raxalpe 4.6.2011
Výstup ze sedla Preiner Gscheid na Heukuppe (2007 m) a zpět Vápencové pohoří Raxalpe nedaleko Vídně.   Galerie551/Jarka/ 
--------------------------------------------------------
Velikonoce 2011. Křižánky, penzion Javůrek. 22. - 25. dubna 2011 Začalo to zázrakem. ,,Vstaň a choď", řekli jsme chromému Tondovi. A on chodil, lozil i trošku harašil. Popořádku a stručně. Místa, zasluhující si pozornost: Karlštejn, Mílovské Perničky Čtyři palice (třikrát), Devět skal, Dráteničky (podlezeno ,,Jarčinou dírou"), Samotín, Křižánky, spousta krásných chalup, vzduch vonící prázdninami. Pohostinství: hospoda Za řekou (co nemáme, dodáme, co nedodáme, ukecáme), nákup uzenin ve Fryšavě (sekaná, bůček, klobásy, škvarky,  jakej žlučník, uhni, dědku, válka je válka), kavárna HOFR v Blatinách (skvělý sortiment, nasraná obsluha - prý trvalý stav), Hotel Podlesí (krásná vyhlídka, inspirativní jídelníček - příště) a sváteční večeře v Javůrku (kdo mi sežral to kuře!?). Společenský život: odpovídající únavě (60 km pěšky). Do historie Firmy vejde noční eskapáda Karličky, která v naprosté tmě marně hledala svou postýlku, škrábajíc Jitku na patičkách. Velikonoční násilí proběhlo v duchu tatarských nájezdů, po zmlácení následoval brutální grupáč se zdivočelou soldateskou (věkový průměr 64,5 roku) na pokoji č. 3. Počasí přálo, i ti psi štěkali tak nějak svátečně. A my občas taky. Poprvé jsme nejeli z Velikonoc pohromadě a podruhé se nás vracelo o jednoho míň. Snad to Firma ustojí. Tak, DĚCKA, zase někdy. HOSANA!!!  
Galerie539/Karel/   Galerie540/Věra/   Galerie541/Jitka/   Galerie542/Milan/   
G543-Pá-Jarka   G543-So-Jarka   G543-Ne-Jarka   G543-Po-Jarka 
--------------------------------------------------------
Silvestr v Itálii  Itálie - Piancavallo  Silvestr 2010  Jitka + Líba   Galerie489/Jitka/
--------------------------------------------------------
Cesta do Rakouska – červenec 2010  Po letošních zážitcích… když do Rakouska, tak jedině přes Českou Třebovou !   Hallstatt   Krimmel   Salzburg   WolfgangSee   Kaprun   Kitzlochklamm
Nabídka byla lákavá – převážně cykloturistika v okolí Salzburgu , přesněji v Taurech. Doprava a ubytování zajištěno, návrh programu také, cena přijatelná. Ale přes veškerou snahu změnit trasu zájezdu jsme nakonec začali v České Třebové. Po naložení kol, batohů s jídlem, spacáky na nás Brňáky zbyla zadní sedadla autobusu.
Po napůl probdělé noci jsme se probudili na břehu jezera, nedaleko Hallstattu. Peloton cyklistů se tak ráno ocitl v kouzelném městečku, zatím spícím… A pokračovali jsme do St.Wolfgang na břehu jezera Wolfgangsee.
Během dalších dnů  jsme projížděli, procházeli městečko, okolí, koupali se v čisté vodě jezera, navštívili jsme Salzburg. Po pár dnech následoval přesun do Viehofenu nedaleko Zell lam See.  Viděli jsme Krimmelské vodopády, projeli se lanovkou na přehrady nad Kaprunem, vykoupali se v jezeře…. Prostě nakonec co kdo chtěl.
Možností co podnikat byla spousta, bohužel, organizace a předávání informací bylo zmatečné…ale i tak , díky počasí to byla nádhera.
Nakonec, po zmatcích s  programem posledního dne jsme nakonec jeli zpět domů…samozřejmě nejdříve do České Třebové.
--------------------------------------------------------
NOVOHRADSKÉ HORY  a okolí. 10. - 17. září 2010. Karel a Jarda. Ubytování v Hojné Vodě. Přehlednější a útulnější Šumava. A nikde nikdo. Skvělé!!   Galerie446/Karel/
--------------------------------------------------------
Orlické hory   Galerie439
--------------------------------------------------------
Cesta na Brdo 
A je to tady. Cesta na Brdo, už jednou odložená se stává skutečností. Slunečné studené ráno poslední srpnové  neděle přímo láká k výletu.Tradičně začínáme vlakem a řešíme – kam s nimi – tedy koly. V počtu 12 vyjíždíme z Nemotic a začínáme stoupat. A stoupáme a stoupáme, otepluje se,  až k vrcholu Brdo s rozhlednou. Je to téměř půl cesty, pár kapek deště rychle uschlo a my pokračujeme dlouhým sjezdem. Končíme pořádně zmrzlí v hospůdce u teplé polévky.  Projíždíme krásnou cyklostezku přes Velehrad do Starého  Města, dál  na Kunovice, Ostrožskou Novou ves,  kolem Sirných lázní a končíme ve Veselí nad Moravou. A opět nakládání kol  a jedeme domů. Všichni.   Galerie433
--------------------------------------------------------
Podčárníci  Tatry - 3.7. - 10.7.2010  "Naše týdenní dovolená v Tatrách ve Starém Smokovci neměla chybu, jak z hlediska ubytování v Ubytovně VPS, tak z hlediska počasí. Užili jsme si dní slunečných i trochu deštiva. První výšlap jsme absolvovali z Tatranských Lomnice, přes chatu Brnčálku na Jahňací štít. Hlavní cíl byl zkontrolovat Tondovu kešku, kterou zde vloni za drsného bouřkového počasí založil. Po krátkém deštíku a přehnání se mračen, se na vrcholu otevřel nádherný výhled a mraky se jak mávnutím kouzelného proutku rozestoupily.
Další dny, kdy bylo deštivo, jsme někteří zvolili procházku přes Popradské pleso, Štrbské pleso či výstup na Solisko. Také koupání v Popradském aquaparku či v termálních lázních ve Vrbovém bylo velmi příjemným zpestřením.
Jeden den jsme si vyjeli opět v plném počtu do Javoriny a vystoupali na Kopské sedlo, odtud přes Bílé pleso a Plesnivec, údolím Sedmi pramenů na autobus do Tatranské Kotliny.
Ve čtvrtek jsme někteří absolvovali výstup od zastávky Popradské pleso přes Hincova plesa na Koprovský štít a zpět do Štrbského plesa. I zde nám počasí přálo a byl nádherný rozhled z vrcholu do rozkvetlých údolí s tmavě zářícími vodními plochami zdejších ok.
Závěr týdenního pobytu patřil výletu do Lysé Polany a odtud do Polska. Hlavním cílem byl přechod Rysů a návrat na Popradské pleso. Počasí nám přálo, bylo jasno a slunečno. Po zaplacení poplatku za vstup do chráněné oblasti jsme se vydali po silnici vzhůru dobrodružství a krásám zdejší přírody. Hlavní organizátor této trasy, Jitka, se nám však záhy ztratila neb ji zlákala červená odbočka a v domnění,že je to zkratka, si šla svou cestou. Omyl záhy pochopila, ale již se nevracela a zvolila si vlastní program. Ale i my ostatní jsme se rozdělili.
Karel s Karličkou šli za krásami zdejších ples a Tonda, Jarda a já jsme pokračovali na Mořské oko a odtud na Černý staw. Obě jezera byla spolu s okolní kvetoucí přírodou nádherná a to se umocňovalo se stoupající výškou, cestou na Rysy. Po cca 4hodinovém výstupu, kde poslední hodinka byla jen po prudké skále s řetězy, jsme se dostali konečně na vrchol. Lidí i vedra stále přibývalo a když se nám podařilo najít kešku i trochu volného místa, kochali jsme se pohledy na majestátní hory i jezera z výšky 2500m n.m.. Cestou zpět jsme překonali několik sněhových polí, stavili se na chatě Pod Rysmi, která je v současné době v rekonstrukci. Ale z bufetového okénka i nadále podávají znaveným turistům chutná jídla i nápoje. Další cesta byla opět zpestřena sestupem po řetězech a skobách, které se hlavně mně nelíbily . Dále jsme již velmi rychle postupovali zpět na zastávku Popradské pleso, kde nám doslova za běhu a na znamení zastavila električka a dovezla nás znavené,ale šťastné do Starého Smokovce."
Galerie414/Karel/   Galerie415/Věra/   Galerie417/Tonda/   G419/Jarda/   Galerie423/Jitka/   G
--------------------------------------------------------
Podčárníci-Slovenský Ráj 8.-13. 6.2010 
Slovenský Ráj (8.-13.6.)Další ze serie povedených zájezdů s Helenkou (z ŘSD) byl do Ráje (Slovenského) se zastávkou na zřícenině Lietavského hradu (druhý největší na Slovensku po Spišském) a v sympatickém ekoskanzenu v podhradí. A taky jsme zajeli do Volovských vchů Slovenského Rudohoří. Vycházka dost dlouhá zpestřená kufrováním a prolézáním a obcházením polomů způsobila, že pivka na jejím konci jen zasyčela. Termál ve Vrbovu byl příjemný až na to, že moje křečáky potom týden protestovaly. No a Slovenský Ráj snad ani nepotřebuje komentář. A pohled na podvečerní Vysoké Tatry byl pro některé z nás pozvánkou na návštěvu za tři týdny.   Galerie421/Jarda/
--------------------------------------------------------
Podčárníci-Dolní Loučky 6.6.2010 
Nádherný víkend lákal opět k nějakému dobrodužství s geocachingem. A tak jsme se nechali zlákat Tondou a Vaškem a s další partií lidiček se vydali vlakem do Dolních Louček. Cestou se k nám neplánovaně přidala Ilona s Pavlem. Poklad nad tratí jsme našli celkem brzy a pak se vydali po mostě na Loučkami vstříc dalšímu. Ale to už nebylo tak jednoduché. Bylo nutné překonat celý tunel, který vede od Brna, lesním porostem a pak po velmi strmých svazích a několikerém váhání a vracení se jsme se nakonec dostali ke vstupu do jeskyně. Všichni jsme si oddechli, nohy zůstaly celé a těch pár klíštat jsme doobírali. Nasadili jsme čelovky a opět se spustili do jeskyně. Nalezení pokladu již bylo brnkačkou. Další poklady nás čekaly na protějším svahu kolem hradu, oba se nám je podařilo také najít. Cestou do Dolních Louček jsme procházeli opět vysokou travou, nádhernýma loukama s rozkvetlýma kopretinama. Byla to úžasná podívaná. Jen strach z klíšťat trochu kazil tuto idylku.
Po dobrém posezení v místní hospůdce U Suchánků jsme změnili plán. Počasí bylo stále krásně letní a tak jsme místo vlakem přímo do Brna, šli ještě podél vody do Tišnova.
Galerie401/Honza/   Galerie403/Věra/   Galerie404/Tonda/
--------------------------------------------------------
Podčárníci - Dřevěná stezka a Duhové vodopády 5.6.2010 
Dřevěná stezka a Duhové vodopády (5.6.) Jeden podčárníček se zatoulal do oblasti Hochkaru v Rakousku, kde se prošel po dřevěné stezce, která vede podél kanálu na splavování dřeva (proti proudu). Voda z náhonu otáčí vodním kolem, které pohání jednak katr, který klády rovnou rozřeže a kromě toho pohání i hamr (kovárna) a mlýn na obilí. A Duhové vodopády jsou opravdu duhové, když do vodní tříště svítí sluníčko, což během náročného výstupu svědomitě dělalo.   Galerie420/Jarda/
--------------------------------------------------------
Podčárníci - Moravským krasem 5.6.2010 
Dámská jízda Moravským Krasem 5.6.2010 A bylo to tady… konečně slunečno, konečně teplo a konečně zase na kolo. Výjezd s Mirkem Procházkou začínal hodně brzy a tak jsme se rozhodli jinak… Ráno se dospat , sejít se v Obřanech a pak jsme jei . Známá trasa,  do Adamova – z Bílovic bez aut. Velká voda změnila cestu v cyklostezku. Malé občerstvení na Novém Hradu, pak Rudické písky a dál přes Vilémovice, Ostrov do Holštejna. Před Holštejnem jsme  konečně viděli Novou Rasovnu plnou vody…..Dál přes kamenitý kopec do Sloupu a pak pěkně dolů Suchým Žlebem ke Skalnímu mlýnu a na vlak do Blanska. Prostě pohoda….a 60 km k tomu   Galerie407/Jarka/
--------------------------------------------------------
Podčárníci- Bílá hora, Stránská skála 
Tonda opět naplánoval výbornou keškovačku po krásných výhledech na Brno z dosud nám některým naprosto neznámých míst, jako je např. Bílá hora. Podívaná na Brno byla skutečně nádherná a v blízkém okolí jsme při troše úsilí všechny poklady našli. Bylo po dešti a hemžilo se to tu také samýma hlemýžděma. Po přejítí silnice ke spalovně jsme dále pokračovali na Stránskou skálu, cestou jsme si dali ještě dva poklady - jeden v podchodu, který vyžadoval úsilí více lidí a další o kus dál, který jsme málem přehlédla, stojíc skoro na něm.
Stránská skála je dalším stanovištěm úžasného výhledu na blízké i vzdálenější okolí. Ani ta spalovna se odtud nezdá tak škaredá :). Cestou k vrcholu jsme si dali cvičně opět jeden z pokladů a pak tréningově našli nápovědu ve vrcholu trianglu, označujícícho vrchol. Po spuštění se opět do nižších úrovní tohoto krásného vrcholu, jsme stáli před vstupem do jeskyně, kde nás čekalo největší úsilí. Po převlečení se do horšího oblečení a nasazení čelovek jsme pokračovali dovnitř skály. Mokro, bahno, chlad a tma tmoucí:). Na konci nás čekala velmi úzká škvíra mezi skálou, kterou bylo nutné plazmo překonat a tak se dostat do velkých prostor, kde snad se ukrývá poslední poklad. Po velkém sebezapření a vyvinutí patřičného úsilí byl nakonec poklad nalezen. Hurá, hurá, ale zároveň brrrrrr - ještě jednou plazivka zpět! Mokro, bahno, špínu, úzké prostory a tmu fakt nemusím. Ale s odstupem času jsme rádi,že jsme to absolvovali.
Slunečné počasí venku nám to vše vynahradilo. Vyhodnocení akce proběhlo v útulné hospůdce Mango u hlavního nádraží.
Galerie392/Tonda/   Galerie393/Věra/   Galerie394/Honza/
-------------------------------------------------------
Podčárníci -Jižní a střední Slovensko 17.-24.5.2010  Před lety jsem na Slovensko zanevřel, anžto po mně chtívali pas. Dnes ne, tak jsem tam zajel. Cílem bylo opomíjené Podunají kolem Komárna a Štúrova s blízkými jižními Kováčovskými vrchy – nahoře „obrostlé pralesem“ hustším než na Boubíně + návštěva přilehlé severní části „Nemtuda“ – Ostřihomi a Visegrádu.
Část středního Slovenska jsem v dávných dobách znal v zimě a s lyžemi – Kremnické vrchy, Skalku. Tamní vysílač je m.j. malým technickým zázrakem. K tomu termální lázně - Sklené Teplice, Sliač, atd.
Některá místa vás dnes překvapí svou současnou úpravností. Fotky s popisem přiloženy. Milan   Galerie391/Milan/
-------------------------------------------------------
Podčárníci proti proudu Dunaje 22-23.5.2010 
Na cestách s Trčkou. Počasí  před tímhle víkendem neslibovalo nic pěkného… voda, voda..chlad. Ale jednou jsme se rozhodli a tak jedeme. V sobotu ráno nakládáme kola za mírného deště, který se cestou ztrácí a  nám se vrací úsměv do tváří. Po ubytování ve Vranově nad Dyjí vyrážíme směr Rakousko - Krems. Malebné město  u Dunaje nás přivítalo aprílovým počasím a příprava k cestě se změnila na nácvik oblékání a svlékání pláštěnek. Ale nakonec jsme přece jenom vyjeli proti proudu Dunaje. Sluníčko se střídalo s deštěm , nějak se nám podařilo nezmoknout a kochat se… A bylo co obdivovat. Jednokolejná železnice  mezi vinicemi, réva všude, snad rostla i z pražců…Ve starých  úzkých uličkách  městeček  upravené domky, vinice na kopcích kolem, vinárny, kavárničky lákaly k posezení. My ale hledali most přes Dunaj. Vyřešil to přívoz, a pak už cesta zpět k autu a návrat do penzionu. Nedělní ráno bylo slunečné, a tak cesta z Vranovské pláže , přes zámek, Lančov byla v pohodě. Potom krátká návštěva zříceniny Cornštejna a posezení na nádvoří hradu Bítov.  A opět Vranovská pláž, poslední pohled na Vranov a zpět domů.   Galerie405/Jarka/
-------------------------------------------------------
Podčárníci na Kokořínsku 30.4 .- 2.5.2010  "Přes nepříznivé předpovědi počasí se zájezd na Kokořínsko vydařil a mohli jsme tak navštívit krásná místa této oblasti počínaje Mělníkem se soutokem Labe a Vltavy, divotvorné skalní útvary Šemanovického dolu vč. hospůdky "Nostalgická myš", kde se schází známí umělci. Prozkoumali jsme i bludiště z kvádrových pískovců, došli z Mšena až do Střezivojic, prohlédli si Kokořínské pokličky - skalní útvary. Skoro 30ti kilometrovou tůru jsme zakončili ve vynikající dobové cukrárně s příjemnou atmosférou a nezapomenutelnými zákusky a poháry přímo v Mšeně. Poslední den jsme navštívili také samotný hrad Kokořín a skalní byt ve Lhotce vytesaný do skály, který byl ještě do roku1982 obývaný. Také naši "keškaři" si přišli na své a ulovili řadu pokladů".Galerie375/Věra/   Galerie376/Jarda/   Galerie377/Tonda/   .
-------------------------------------------------------
Podčárníci - kolem Baťova kanálu 24.4.2010  KOLEM BAŤOVA KANÁLU – OTEVŘENÍ CYKLOSTEZKY  - cyklovyjížďka  - 70 km  sobota 24.4.2010 Na kolech po cyklostezce z  Kroměříže do Starého města u Uherského Hradiště a až do Veselí n. Mor. 
Více než pětikilometrový úsek cyklostezky z Kroměříže do Kvasic vedoucí podél řeky Moravy a navazující na cyklostezku podél Baťova kanálu byl slavnostně otevřen v sobotu 24. dubna v 9 hodin u kroměřížského přístaviště na Erbenově nábřeží. Vystoupili jsme z vlaku chvíli po slavnostním přestřižení pásky a krátkém programu. Zbylí účastníci nás poslali za „pelotonem“. Zásobili jsme se mapami a označeni reflexními pásky vyrazili na stíhací jízdu. Peloton  se nám podařilo dostihnou, předstihnout…a po cestě ochutnávat a upíjet ze všech připravených dobrot a kochat se rozkvetlo přírodou. A před námi byla cesta podél Baťova kanálu a dál do Veselí. Tam jsme provedli závěrečné hodnocení v hospůdce u nádraží. A pak už jsme stáli na nádraží a čekali vlak. K překvapení všech zúčatněných přijeli dva vagonky – motoráček….Ale zkušený a cyklistů znalý průvodčí nás – vlastně naše kola, srovnal a vláček vyrazil směr Brno.  Galerie371/Jarka/
-------------------------------------------------------
Podčárníci -velikonoce 2010 - Hutisko - Solanec. 2. - 5. dubna 2010  Začalo to na Velký pátek dost rozpačitě. Zataženo, mlha. Slibované výhledy se konaly jen ve fantazii ukázněných účastníků. Ale po dobrém jídle v hospodě Na Dílech se vyčasilo, dokonce posvicovalo slunce. A nezalezlo ani v sobotu a neděli, takže hřebeny Vsetínských Beskyd a Javorníků byly více než poživatelné. Byly dokonce vidět oboje Tatry, i Malá Fatra s Rozsutcem. Díky prostorné společenské místnosti v penzionu Na Dolinkách, kde jsme bydleli, jsme po večerech mohli řešit znepokojivé otázky minulosti i současnosti.Chvílemi to připomínalo terapeutická sezení v blázinci, ale naštěstí jsme se (zatím) dokázali smát sami sobě a taky chyběl psychiatr, který by aplikoval svěrací kazajky těm náruživějším. V pondělí už od rána hnusně pršelo, takže jsme oželeli skanzen v Rožnově a hned po povinném velikonočním výprasku dámské části výpravy jsme odjeli domů. Pro letošek máme tedy vzkříšení za sebou. Ale kdo odvalil šutr z hrobu jsme se zase nedozvěděli.   Galerie350/Karel/   Galerie351/Věra/   Galerie353/Milan/   Galerie354/Jitka/    Galerie355/JarkaPa/   Galerie356/JarkaSo/   Galerie357/JarkaNe/   Galerie359/JarkaPo/   Galerie373/Tonda/
------------------------------------------------------
Podčárníci - Savojské Alpy - Les 2 Alpes - sjezdařina. 
Od 19. 3. do 28. 3. jsme strávili týden u žabožroutů. Sestava: Iva, Milan, Karel. Cesta: utrpení (27 hodin, ožralci). Počasí: 2,5 dne azuro, zbytek proměnlivo, déšť i sníh (30 cm). Lyžování: skvělé a bez následků. Ubytování: velký a dobře vybavený apartmán. Jídlo: díky Ivě domácí, dobré a hodně, zbytek hospody (drahé, kvalitní). Největší zážitek, kromě lyžování: lahůdkářské oddělení v marketu Casino - Bourg a čepovaná plzeň v Rozvadově. A dokud nebudu mít svou Cessnu, sem už nepojedu. Salut.   Galerie349/Karel/
---------------------------------------------------------------
Podčárníci -  únor, březen 2010 Zanecháni osudu vedoucím, jehož foto děvčata láskyplně hřála na prsou, neulehli  jsme k zimnímu spánku, ale využili příznivých sněhových podmínek k několika pohodovým vyjížďkám na běžkách v okolí Bystrce a Jundrova. Hlavní organizátorkou  všech akcí byla Jitka. S malou obměnou 7.2., kdy nás Jarda přiměl k návštěvě  běžeckého areálu v Golf klubu v Jinačovicích. Po absolvování několika koleček na poněkud zmrzlé trati, jsme příjemně poseděli v místní hospůdce. Slabší povahy odjely busem zpět do Bystrce, nezmaři Jarda, Jitka, Karlička se vydali přes Babu  na běžkách.
 Poslední únorový víkend 28.2. nás Jitka přes nepříznivou předpověď počasí,  přesvědčila k návštěvě Vysočiny.  Někteří přislíbili svoji účast aspoň na  nádraží, ale nedostavili se, takže jsme jeli jen ve čtyřech - Jitka, Karlička,  Věra a Toník. Ve vlaku panovala příjemná zábava, plánovali jsme si trasu. Po vystoupení z vlaku, když jsme si nasazovali lyže, jsme zjistili, že je Tonda bez  péra. Nepořádník, později jsme z fotek vydedukovali, že mu zůstalo v  Jinačovicích. Děvčata ho zanechala svému osudu a domluvili jsme si sraz v  Hospodě Yukon u Medlova, kam se pěšky dobelhal. Nakonec se nás nedočkal, protože my jsme nějakým nedopatřením skončily v bistru ve Sklenném. U vlaku jsme se všichni šťastně setkali.
 Sobota 6.3. akce kulový blesk. Jitka nás svolává Skypem k procházce kolem  přehrady. U ZOO nás Tonda přemluvil, abychom šli přes Kníničky, kde má zas  nějaký poklad. Odtud jsme to vzali cestou necestou přes pole na Sokolák a dál k Šulákovi. Byli jsme sice trochu zabláceni, ale zato se nám naskytly zajímavé  pohledy na přehradu z míst, kde jsme ještě nikdy nebyli..
A hned v neděli 7.3. jsme pro úspěch akci Vysočina opakovali v poněkud obměněné sestavě, Karličku, která vyrazila na pěší vycházku, vystřídal Jarda. Nemělo to  chybu. Krásné slunečné počasí, cca 7 cm nového prašanu, parádní udržované stopy.
Teď už se těšíme na Karla a Velikonoce.  *Věra*
Galerie345/Jitka    Galerie346/Věra/
---------------------------------------------------------------
Podčárníci - leden 2010 
Sice nepořádám vycházky, ale myslím na vás a doufám, že vy taky (na sebe, žert). Mimo jiné jsem se dal na sjezdové lyžování (má hanácká duše pláče - je to drahý sport), přiložené foto je z výcviku na trenažeru. Zatím jsem sjel 14krát Harusák a nezabil žádné dětičky, které se kolem mě míhaly (4 až 5 let). Na výroční schůzi KTL jsem přišel na další variantu Pavlovova reflexu - někdo nás (Podčárníky) pochválí a předseda začne vylučovat. Výzkum pokračuje, podrobnosti ústně i s mimicko-pohybovým ztvárněním. To je vše, jsem s vámi, buďte se mnou. Pište, mailujte, faxujte, těším se na vás. Karel.
 

---------------------------------------------------------------
Podčárníci - zimní Vysočinou, sobota 30.1.2010 
Tak jsme se dočkali – sníh, sluníčko, bezva stopa – prostě tři v jednom dni….
Začátek byl někde za nádražím Bystřice nad Pernštejnem. Z vyhřátého vlaku jsme vystoupili rovnou do závěje. Něco jako nástupiště vidět nebylo…. Po nezbytné přípravě lyží – mazání, kontrola loňských vrstev vosků, vykouklo sluníčko a na obloze už zůstalo. Upravená stopa vedla kolem Domanínského rybníka ke Skalskému dvoru. Téměř prázdná restaurace, dobré jídlo, ceny přiměřené a vyrážíme směr Lísek. Za Lískem na Pletenici parta snowboardistů s padáky zdobila kopec svými stopami… zdálky to vypadalo jako hejno barevných draků. Jinak sněhová a ledová nádhera přímo z Mrazíka. A zpět do Bystřice na vláček. Stál na kopci, u známé závěje,  čekal a lákal k nástupu. Poslední z nás po napínavém závěrečném finiši překonali zasněžené koleje, nastoupili, dveře se zavřely a jelo se…zpět domů   Galerie339/Jarka/
---------------------------------------------------------------
Podčárníci - okolo studánek neděle 24. ledna 2010 
Partička běžkařů vyrazila před nedělním polednem od Křivé borovice v Bystrci vyzkoušet po roce opět svoje běžkařské umění. Vzali jsme to přes pole kolem koňů do zasněžených lesních hvozdů až k Hubertovi, odtud kouzelnou zkratkou mezi hustými zasněženými smrky na hlavní cestu až k Helenčině studánce. Zde se s námi rozloučila Oli, která spěchala domů a my se vydali zpět k Hubertovi, abychom si znovu projeli krásnou trasu zasněženým lesem a vydali se dolů k Ríšově studánce. Teplý čaj, Karliččiny bonbóny a Jitčina čokoláda nás chránily od mrazu. Sjezd Horákovým žlebem 3 km dolů neměl chybu. Tvrdé jádro samozřejmě skončilo v hospůdce U vesla, kde proběhlo vyhodnocení celé akce. Věra   Galerie337/Věra   Galerie338/Jitka/
---------------------------------------------------------------
Podčárníci - Vysočina neděle 24. ledna 2010  Na běžky na Vysočinu. Sraz 8.15 Kr. Pole nádr., odjezd 8.27 do N. M. n. Mor. Znalci terénu vítáni, jinak rozkošné bloudění projetými stopami. Karel.
Tajně jsem doufal, že nikdo nepřijde a já si vlezu doma do postele. Stejné přání měli i Marie a Jirka z Bystrce, ale když už jsme se sešli a zapomněli se ignorovat, jeli jsme. A nelitoval nikdo. V Bystřici ještě svítilo slunce, pak zataženo. Trasa Bystřice - Skalský dvůr - Studnice - N. Město n. Mor. byla vyfrézovaná, kupodivu občas krtinec. Ze Studnice jsme v mlze zakufrovali, ale vše dobře dopadlo. Hotel Skalský dvůr příjemně poloprázdný, ceny mírné (10 budvar 23 kč, jídla velmi kvalitní a do 100 kč, já rizoto za 65 kč). Jen vodka bohužel finská. Najeli jsme 28 km a vše jsme stihli, včetně rozboru rodokmenu manželek amerických prezidentů, do 15.45. Mohu doporučit, zvlášť jestli nasněží. Karel.
---------------------------------------------------------------
Podčárníci - za poklady 1. ledna 2010  Na Nový rok jsme se vydali za poklady  - Tišnov,  Klucanina rozhledna ponořená do mlhy , Hradčany, Sokolí , Veverská Bitýška   Galerie324/Věra   Galerie325/Ilona/ 
---------------------------------------------------------------
Vsetínské Beskydy před pár dny..  Při sledování katastrofických zpráv o sněhové kalamitě ve Vsetínských Beskydech sám sobě téměř nevěřím, že jsem tam před týdnem byl (5.- 10. 10.) a mým zásadním problémem byl pot, stékající po čele a všude. Jinak tam bylo nádherně. A teď Karolinka, Velké Karlovice, Soláň, Hutisko- Solanec - vše pod sněhem a padlými stromy. Ale já fakt žertoval, když jsem majitelce při odjezdu říkal: ,,Ta